UŽ to žito na souvrati
vlní se a v slunci zlatí;
vlň se, vlň se, žítko, zlatě,
čekali jsme dlouho na tě.
V podzim bylo hodně setí,
v zimě zbylo málo k mletí,
děti valem dorůstají,
páni také nečekají.
Už se žito k zemi kloní,
na mých lukách seno voní;
ticho, ticho, moje koně,
pojedem si brzo pro ně.