TLOUKL jsem na štěstí brány,
jako jiní na ně tlukou; –
otevřelo, chopilo mne
tou svou vlídnou, teplou rukou.
Usmálo se. – Kolem stáli
lidé šťastní. – „Srdcem lehcí,“
dělo, „vešli za mé brány.
Chceš být šťasten?“
Děl jsem: „Nechci.“
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
U BRAN ŠTĚSTÍ. · Josef Václav Sládek · Poetry Cove