TAK spolu jsme stáli
v podzimní den,
když padalo listí
a sychral kmen.
Od hor dul vítr,
z úpadu mráz,
na žlutých ladech
se suchopýr třás’.
V dál k šerým lesům
táh’ zástup vran,
přes žitný, krvavý,
ozimní lán.
A přes něj západních
červánků zář
krvavě padala
v sněžnou ti tvář.
Tak spolu jsme stáli
v podzimní den,
ty list, jenž padal,
já sirý kmen.