Ty’s drahokamu neměla,
jejž v obdiv nosí,
však měla’s perel na tisíc,
to perel z rosy.
Kol šije jsem jich navěsil
i kol tvých skrání, –
ty’s brala každou jedinou
tak bez reptání.
A hlavu svou jak chýlila
jsi k srdci mému,
mně byla’s jako světice
v slz diademu.