PO práci a po klopotě
už ty ruce v míru spjaty;
jinak, – jako ve životě, –
na tvé líci pokoj svatý.
Ve své rakvi, v stínu květů,
na rtech úsměv, tak jsi spala,
jakobys, – už z jiných světů, –
krásného cos poslouchala.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SVÉ MATCE. (X.) · Josef Václav Sládek · Poetry Cove