TĚŽKÝ klas a starý kmen
chladnou smrtí pokosen;
po radosti, po žalosti
odebral se do věčnosti,
vše to bylo jako sen.
Byl jsem mlád a byl jsem stár;
mnoho zim a mnoho jar
prožil jsem na tomto světě;
teď to všechno na odletě,
na luhu jak hlouček par.
Z prožitých těch dlouhých dob
všechno přešlo beze stop,
za přáteli mého mládí;
jen ty moje dítky vsadí
hrstku kvítí na můj hrob.
Nemějte jen velký žal,
co jsem mohl, jsem vám dal:
lásku k Bohu, vychování;
a teď ať vás Pán Bůh chrání,
cestou pravou veď vás dál!
Na hory když soumrak pad’,
po práci a pláči spat
odcházím ze světa víru;
v klínu země, v božím míru
odpočinu sobě rád.