NA hory už soumrak pad’,
měsíček jde výše,
mé srdéčko šlo už spat:
tiše, tiše, tiše!
Do okénka za růže
měsíček se blýská,
někdo usnout nemůže,
ono se mu stýská.
Na hory už soumrak pad’,
měsíček jde výše,
půjdu se tam podívat, –
tiše, tiše, tiše.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.