NA slovanské lípě
roste mnoho snětí,
a my jedné matky
slovanské jsme děti.
Mnohá větev suchá,
mnohá nalomená,
ale lípa stojí
vzdorná, neskloněná.
I ať vichr duje,
blesk se do ní pustí,
ona bude státi,
ona bude růsti.
Vzdor na vzdory světu,
na radosť svým dětem,
krásná, silná, velká,
obalená květem!