Svou ruku v ruce mojí
nech ještě chvilku dlít,
to duši upokojí,
nech o lásce mne snít.
Jak děcko snít, než dají
je podvečerem spat
a o čarovném kraji
mu začnou povídat.
A jak se hvězdy jeví,
v tmu děcko hledí ven
a věří vše a neví,
že pohádka to jen.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Sen lásky. (II.) · Josef Václav Sládek · Poetry Cove