Jaro přišlo, první brázdu
táhne pluh;
slunko líchy rozehřívá,
s vlhké meze strnad zpívá:
„Naděl Bůh!“
Sad jako by mlékem polil
– květu div!
sedmihlásek volá s hruše:
„Jablek, hrušek, plné nůše,
– také sliv!“
Zlatá pšenka v poli zraje,
žloutne mez;
na sedláčka z jetelíčka
zavolala křepelička:
„Pět peněz!“
Stodoly jsou naplněny,
stohy, žeť!
po strništi vítr duje,
chocholouš si zaběduje:
„A co teď!“
Až ta bílá, krutá zima
přiletí –
pak z božího požehnání
hoďte zrnko ke snídaní
ptáčeti!