PŘIŠLO ke mně žití,
smavý anděl s výší,
podávalo k pití
křišťálnou mi číši:
„Zde, co kapka, to je žár,
blažen, mlád kdo kvapil
stopit ret můj ve pohár“ –
a já jsem se napil.
Přišlo ke mně žití,
přízrak s bledou lící,
podávalo k pití
číš mi pukající:
„Zde, co kapka, to je žluč,
mnohé mok ten trápil,
chceš-li, – ty se trpět uč“ –
a já jsem se napil.
Přišlo ke mně žití,
upomínka v letu,
podávalo k pití
slzu v zvadlém květu. –
A já jsem mu v oko hled’,
já tu ruku chopil,
zlíbal jsem ten zvadlý květ,
a co v něm, jsem dopil.