TROCHU si zasníme, chvilku jsme šťastni,
trochu se milujem, chvilku se máme,
trochu si zboříme štěstí své vlastní,
a potom na věky s bohem si dáme,
pranic víc.
Trvá to okamžik, věk můžem těkat,
koho to omrzí, může zas doufat,
ti mrtví pod zemí mají čas čekat;
mrtví se dočkají, až budem zoufat,
pranic víc.