Jsem jen ten kovkop, který maní
v hor luno topor obrátí,
a neví, kov-li najde v báni,
anebo život utratí.
Jsem jen ten oráč, který v jaře
svou roli měří kročejí,
a seje, vláčí v potu tváře
a silen je svou nadějí.
Jsem plavec jen, jenž v moře šíru
loď pevně drží ve běhu
a tone-li, má pevnou víru,
že trosky, dojdou ku břehu!
A nechci víc, než by se vrylo
co ve mne vírou, v kameny,
a to, co ve mně jiskrou bylo,
by v jiných šlehlo v plameny!