Když’s narodil se, jeden z těch,
jimž usmálo se štěstí vstříc,
pak, co je mžik a s co je dech
pij zdráv a zejtra zejtřkem nech
a nechtěj víc!
A jestli pad’ ti jiný soud
a hořké zejtra, hořké dnes
ti článkem jenom jedněch pout, –
když nemůžeš je roztrhnout,
pak tich’ je nes.
A vše-li vůkol tebe led
a v očích družných vidíš klam, –
v svém srdci mír a k nebi hled,
co tepla v tobě, vrať jim zpět
a dál jdi sám.
A poctivý’s-li dělník byl,
pak silným v boji buď si též
a pravdě slouže ze všech sil,
byť celý svět ji za lež mnil,
– ty řekni: „Lžeš!“
A jsi tu poutník jenom v den
a den má svit a stín a mrak,
a znikne smích a znikne sten; –
a nestyď se, žes unaven
a umři pak.