Porosené chrpy
v klasech na souvrati, –
museli jsme na vždy
tam si s bohem dáti.
S bohatými klasy
modré chrpy v poli
kvetou, ale nesmí
s nimi do stodoly.
A jak jsme tu spolu
při západu stáli,
tvoje modré oči
slzy zalévaly.
Na rtech ani slova,
jenom líce bledy, –
a tak jsme si ruku
stiskli naposledy.
Porosené chrpy
v poli na souvrati, –
vždy těch smutných očí
musím vzpomínati.