PONEJPRV, podruhé, potřetí,
jaké to bouchání slyšeti?
Posvěť mi, ženuško, na schody,
oni mne pustili z hospody.
Po jedné, po druhé, po třetí,
jak to těm hodinám uletí!
když se kdo na ně podívá,
šenkýř mu, šelma, nalívá.
Po jedné, po druhé, po třetí
jinou zas natočí v zápětí;
má ženu a děti, jaký div,
musí být chudák také živ.