Po paprscích bledých hvězd,
neslyšnými kročejemi
mhavé sny se snáší k zemi.
Magnetickou mocí lejí
mír pod víčka těm, kdo spějí,
těm, kdo nespí, beznaději.
Po paprscích bledých hvězd
modlitby se, touhy vznáší,
bolu vzkřik od země naší.
K těm, kdo mřeli mezi námi.
K těm, kdo tam jsou bídní sami.
K Bohu – kdesi za hvězdami!