SLYŠ skřivánka, – jak zvučně zpívá,
ó slyš, ó slyš!
to s nebe hlahol zvonků splývá
k nám blíž, k nám blíž!
Svatebních zvonků hlaholení
v ten jas, v ten jas,
jak slunka pruh ve zlato mění
tvůj vlas, tvůj vlas.
Jak stojíš v jeho záři zlaté,
– ó stůj, ó stůj! –
ty’s květ mi drahý tisíckráte,
dnes můj, dnes můj!
Hle, slunko noci do náruče
jde v sklon, jde v sklon; –
slyš slavíka, – tvé srdce tluče
jak on, jak on.