JIŽ slunce úsvit zlativý
na polštář padá sněživý
i na tvou skráň –
křepelka zmkla na poli
a vlaštovka už šveholí, –
milenko, vstaň!
Co příze v noci natkal Puk,
co Mab vložila do tvých ruk,
nech se to chvít,
jen jak by z všech těch vzpomínek
byl růžový spad’ lupínek
v pavouka nit.
S paprskem slunce nachový
svez lupínek se růžový
teď na tvou skráň –
křepelka hlesla na poli,
vlaštovka v hnízdě šveholí –
milenko, vstaň!