Píseň.

MY květuplným jarním dnem jsme spolu šli jak snem, jak snem, kukačka kukala v dáli. Ty’s řekla: „Hleď, u našich cest

tak věčně bude štěstí kvést.“ – Kukačka kukala v dáli. Sed’ motýlek na květný stvol a vlaštovka se mihla kol;

kukačka kukala v dáli. A sotva motýl křídla zved’, ta vlaštovka ho chytla hned; kukačka kukala v dáli.

Já po letech zas bloudil tam, tak sám a sám, tak sám a sám; kukačka kukala v dáli. Byl květuplný jarní den;

to všechno prchlo jako sen. Kukačka kukala v dáli.