Babička naše jako pampeliška,
tak šedivá, jak sedí podle meze
a celé hejno dětí po ní leze,
jak s mladými když na mez vyjde myška.
A vzpomíná nám dětem na Ježíška,
jak od Prahy už k nám ho liška veze:
– však jí, že už to v hlavě jako v jeze
a umře spíš, než přijede ta liška.
,Jak se to umře?’ – ptá se jedno z dětí.
– „To jako na ten květ když tady foukne
a jenom Bůh ví, kam to pýří letí! –“
A kluk si myslí: „Zkusit to je hříčkou“–
– a v pampelišky fouká za babičkou
a zvědavě se vždycky po ní koukne!