NAPSAL osel kdys
přeučený spis,
bez práce jak možno žíti
všem u plných mis.
Vůl to zvěděl hned,
do křesla si seď
a tu knihu přeučenou
jenom čet’ a čet’.
A když přestal číst,
chtělo se mu jíst,
byl by dal za otep sena
knihy každý list.
Osel, chytrý druh,
kde byl teď; ví bůh!
vůl jej nechal oslem býti
a táh’ dál svůj pluh.