Odkud jsem, ví jen Bůh sám;
odejdu a nevím kam.
Chvilku tady pobudu,
jak se líbí osudu.
Od rána, ať hůř, či snáz,
po svém jdu až v soumrak zas.
Po klopotě jedenkrát
odpočinu sobě rád.
Tělo v prachu, – a kde duch? –
to už zase řiď jen Bůh.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.