Náš táta se stropu chytá,
naše máma byla bita,
dědek mlčí, bába pláče,
žid se šklebí: „Což, sedláče?“
Až já budu statek chovat,
to si budu pamatovat!
ať mi potom nežebroní,
udělám to jako oni.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.