Na skálu žití tluč a tluč
do vyprahlého křemene;
jen trpěliv se čekat uč
a dokopáš se pramene!
Ba snad, – jak čelo vlhčí znoj
i zrnko zlata zablyskne;
snad, – snad, – však proudem slzí zdroj
z ní dozajista vytryskne.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.