SNĚŽILO den celičký,
zvoní, zvoní rolnicky,
koně v letu, sáně v běhu,
samy jako vločka sněhu.
Soumrakem se chumelí,
ale my jsme veselí;
kožich teplý, korba měkká,
cesta naše nedaleká.
Jako stíny po kraji,
stromy kol se míhají,
za námi se vítr honí,
rolničky jen zvoní, zvoní.
Teď se zvedla metelka,
v dáli kmitla světélka –
hoj, koníci, přes vánici,
ať jsme brzo ve světnici!
U teplého ohně v čas
krytý stůl už čeká nás,
teplá postýlka, a v stáji
vám, koníčky, ovsa dají.