NA poli, na roli,
na louce zelené,
co je tu klopoty,
srdéčko milené!
Od rána do noci,
od jara v závěje,
patří mi na čele
jenom ty krůpěje.
Já orám na cizím,
ty sloužíš u lidí,
jednoho našeho
stébla se nesklidí.
Na poli, na roli
když ty se usměješ,
zoře se, požne se,
nežli se naděješ.
A i ty krůpěje
setřeš mi se tváře
jako to slunéčko
rosičku na jaře.