Skip to content
1845–1912

Mrtví nežadoní.

Josef Václav Sládek

Mrtví nežadoní, mrtví jsou tak přímí; zajdou pro svůj obol s rysy kamennými.

Co jsi zůstal dlužen, čím’s jim dělal muku, přijdou nevoláni, nastavují ruku.

Jejich němé rety nepohnou se k díku; chladny, jak ta zašlá jména na pomníku.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Mrtví nežadoní. · Josef Václav Sládek · Poetry Cove