Moje děti – mladí ptáci,
a já štěp jim všem;
jedno teplé rodné hnízdo
mají spolu v něm.
Moje děti – jarní květy,
jeden z nich je kmen:
ten tu po mně v rodné půdě
zbude vkořeněn.
Moje děti rozletí se,
ptáci, v širý svět,
ani jedno nenavrátí
do hnízda se zpět.
Ale těm, co s bouří budou
nejkrutěj se bít,
štěp ten po mně, v těžké chvíli,
bratrsky dej kryt!