Naši staří odcházejí,
druh za druhem padá, –
vzhůru, naše mladá chaso,
teď je na vás řada!
Staří musí umírati,
mladí musí žíti,
není času na truchlení,
kde se nutno bíti!
Polnice kdy zahlaholí,
bubny v útok víří,
tam, kde jeden starý padne,
vyskočte zaň čtyři!
Naši staří odcházejí
do andělských kůrů,
slyšíte, jak z dálky velí:
Mladá chaso, vzhůru! –
K předu, k předu, jménem Páně
bez bázně a stále!
jen ten starý český prapor
neste o kus dále!