MISSISSIPPI.

MISSISSIPPI, Otče vod, – dětem víc než otčím sám, – cizímu svůj prodal’s rod, za úsměv a lež a klam.

Jako v podzim vichřice rudé listí serve s dřev, houkly jejich ručnice, zem zbarvila naše krev.

Jako ledy v jarní čas zvedá vlna bouřlivá, tak nás odplavila v ráz jejich „voda ohnivá“.

Šerý Pauguk, smrti duch, na nás upřel žhoucí zrak, my jsme mřeli, ty’s byl hluch, když náš křik bil do oblak.

My jsme mřeli, ty jsi žil, i když dávno prach byl z nás, časem i tu krev jsi smyl, hanbu tvou však žádný čas.

Mississippi, Otče vod, za lež, úsměv v moře běd odplavil jsi vlastní rod, – zrádce dětí budiž klet,

Mississippi, Mississippi!