MÉ obecenstvo to je podiva
a v zákulisí prsou naslouchá mi,
to nejvíc už, kdy noc se pozdívá,
a jiní myslí, že jsou doma sami.
Mé obecenstvo to mi rozumí,
a nejraděj o vlastním slýchá hoři,
a když to plným valem zašumí,
div aplausem mi prsa nepoboří.
Mé obecenstvo to si vybírá,
a kritisuje také výtečně;
a když mu člověk dlouho skomírá,
dí skepticky: Tak umři konečně!