POJĎ, Mařenko, pojď,
jen se neubroď,
potok prudce teče;
střevíčku je stokrát škoda
sukničky ti bere voda,
do tůně tě vleče.
Střevíček je můj,
sám si botky zuj
na trnité hoře;
a než bych se podkasala,
spíš’ aby mne voda vzala
v to hluboké moře.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.