ŠIJU, šiju plátno bílé
své panence na košile,
co nepadne na košilku,
rozešiju na postýlku.
Rozešiju na polštáře,
ani steh se nevypáře;
na šátky a na ubrusy
zbudou ještě hezké kusy.
Budu šíti, šíti, šíti,
slunéčko tak pěkně svítí,
nebudu dbát na únavu,
než došiju na výbavu.
Budu šíti, šíti, šíti,
z pod okénka voní kvítí,
vlaštovička venku lítá,
toť ta jehla jen se kmitá!