Slunce zašlo za horami
v záři rudých červánků,
nad polem a nad lukami
tichne píseň skřivánků.
Z ticha, z ticha vítr dýchá
přes lučiny od lesa,
nad nimi se klenou z ticha
holubičí nebesa.
Na luka a pole, skály
lehá mlha modravá,
šeří koroptvička v dáli
kuřátka si svolává.
Z ticha, z ticha vítr dýchá,
v trávu padá rosička,
a na sivém nebi z ticha
bleskla první hvězdička. –