DVĚ veliké a dvě má drobné panny;
k nim dřevěný si brává křížek malý,
a velké panně za mimíčko balí
do peřinky ten křížek malovaný.
A večer na polštáři rozestlány
jsou loutky, – všechny aby dobře spaly;
ty menší blíže, větší trochu v dáli,
a dítě ukrývá je na vše strany.
Tak lehne si a mimi-křížek chová,
a zpívá „nynej“, – dětská, tichá slova.
A usne tak, – ten křížek na své hrudi.
– Ó dítě, kolik velkých lidí chtělo
uspat ten kříž! To dřevo kříže bdělo!
S kým spíš to dnes, – kdys poznáš, až tě zbudí.