Na podhájí, v jetelíčku,
vyčíhal jsem křepeličku,
chytnu si ji na podzimě
nežli jinam odletí mně.
Křepelička, pětpenězka,
čiperná a plachá, hezká,
v poli tluče na sedláky,
doma bude tlouci taky.
Chytnu si ji z nenadání,
nežli přijde zima na ni;
nebudu jí dělat klícku,
máme doma teplou pícku.