Kdyby tak to mohlo být,
se světa jen jít a jít –
žádná radost, žádný žal,
padnout v hrob a nic už dál!
Žádné světlo, žádný stín
ani ctnosti, ani vin,
žádná sláva činů tvých,
ani kletba za tvůj hřích.
Ani postesk, ani kvil
od někoho, kdo tu zbyl;
žádná těcha, žádný klam,
že se jednou sejdem tam. –
Aby nohy šlapaly
přes tvůj rov a neznaly,
že tu spíš; – a byl’s jim jen
jako ten, kdo nezrozen.