KDO z vás viděl pana ježka?
je to ježek ježatý;
moudrá řeč s ním věru těžká,
je tak mrzut, upjatý.
I když slunko do kožichu
vesele mu zasvítí,
zakoulí se bez ostychu,
nechce na ně patřiti.
Co pak je mu ježatému
světa vděk a lahoda?
pohlaďte ho, mluvte k němu,
on vás ještě pobodá.
Nejraději ve svém šeru
nikoho by neviděl. –
Mrzout být jak ty, – to věru,
ježku, bych se zastyděl!