Kam spěl Tvůj let, a v každé době,
ať ku hvězdám, ať v zem se hřížil,
s tou zvěstí, již Ti daly k sobě: –
já vím – žes čelo neponížil!
– let v ideál že byl to stálý.
V Tvém boji s žitím, prací, žalem
Tě neznali; i ať jsi vysnil
si laur neb trn v tom světě malém:
já vím – žes duši nepotřísnil!
A vím, že jsme se milovali.