Na křovinách již mládnou pupeny
a v úžlabí se modrá podlíska
a jihnou i ta šedá skaliska,
jak dole zručí živé prameny,
a na co jenom sněhu napadlo,
tím jarem oživlo a omládlo.
A ptáče hnízdo staví na klenku
a pro včelu se kvítek rozpuká,
a kde jen srdce, láska zaťuká –
kde místečka je pro mou myšlenku? –
Ó jaro, zlaté jaro, vrať mi zpět
jen jeden nápěv z těch zapadlých let!