Kdo to neví, že je hloupý,
marno mu to říkat, –
stokrát jsem ti nadhodila,
že mi můžeš tykat.
Stokrát jsem ti pověděla,
kde mne najdeš samu,
tys to slyšel, také přišel,
vzal si s sebou mámu.
Teď, kdybych ti potmě řekla:
Janku, mám tě ráda! –
ty si pošleš pro hubičku
svého kamaráda.
Tak ti mámě na kolenou
budou vnuci sedět,
a ty o tom, Janku milý,
nebudeš nic vědět.