Já v snách tě viděl, – bylas krásná,
jak růže když se rozvíjí,
a ve vlasech ti hvězda jasná
do sněžných plála lilijí.
A zrak tvůj zářný byl a vlahý
a čelo jako padlý sníh,
a na rtech mělas úsměv blahý
a nebes poklid na lících.
To nepřicházel anděl s nebe,
já věděl, žes to byla ty,
a sen když opět vzal mi tebe,
mé ruce byly sepjaty.