VE zlatém úsměvu máje,
jak kvete hloh a bez,
do zářných luhů ráje
tak odešla jsi dnes.
Květ čarnější tam zkvítá,
než jaký rodí zem
a luznějším tam vítá
tě anděl úsměvem.
A vcházíš mezi svaté
a kráčíš jako v snách
k těm, kterým vínky zlaté
se stkvějí na hlavách.
A zář jak padá s výše
v jich úsměv rájový,
ty též odkládáš tiše
svůj vínek hlohový.