V červáncích už den se tratí,
půjdem spáti, půjdem spáti,
hle, už hvězdy nebe zlatí.
Nebudeme spáti sami,
andílkové budou s námi,
každý s pěti hvězdičkami.
U postýlky budou státi,
v snech si budou s námi hráti,
o ráji nám povídati.
Zasviť nám, slunečko zlaté,
zasviť nám a hřej,
už té zimě morovaté
konec udělej!
Byla dlouhá, vzdorovitá,
nechce se jí pryč,
za nůsek a šůsek chytá
první petrklíč.
Sviť, slunečko, v širém kraji
petrklíčům všem,
ať jí dvéře otvírají
až v tureckou zem!