Skip to content
1845–1912

DLUH.

Josef Václav Sládek

Ani u nás doma, ani z domu nezůstávám dlužen pranikomu.

Jenom tím, co otci, matce vrátím, dluh svůj nikdy v světě nedoplatím.

A vše zůstalo by bez úroku, kdybych neměl vlídný pohled v oku.

A to dobré slůvko v každém čase; – však mi to mé děti vrátí zase.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DLUH. · Josef Václav Sládek · Poetry Cove