Statek zdědil, žízeň také,
bylo to s ním všelijaké.
Čerti vzali, advokáti,
chalupa se nad ním klátí.
Zbyl už jenom lánek malý,
o ten žid a pejr se rvali.
Tak si vzpomněl na almaru,
– po prabábě půltolaru.
Před lety, ba s notným douškem,
hodil to tam i s tím ouškem.
Otočil se, ženu koupil,
začal znova, neprohloupil.