CO bývalo, není,
moje potěšení:
květy z jara rozkvetají,
vadnou v podjeseni.
Ale ať si vadnou,
sněhy na ně padnou,
jeden květ mi neuvadne
v srdci zimou žádnou.
l pod bílou skrání,
ba až do skonání,
bude tam jak z jara kvésti
tvoje milování.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.