Usmály se na mne
tisíckráte
holky, makovičky
boubelaté.
A já jsem je všechny
nechal státi,
jak ty mačí květy
na souvrati.
Usmálo se na mne
jedenkráte
děvče, chudobička,
srdce zlaté.
Za to jedno zlaté
pousmání
musila být moje
do skonání.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.