CHCEŠ-LI, nebo nechceš dát
hubičku, mé dítě?
nebudu se pranic ptát,
sám jich vezmu na pořád
na tisíc, mé dítě!
Chceš-li nebo nechceš být
zticha, moje dítě?
Skřivan zpívá jen kdy vzlít’
do slunéčka, nad pažit, –
v hnízdě tich je, dítě!
Chceš-li líbat, dokud čas,
dokud jaro, dítě?
Až k nám jednou přijde mráz,
vzpomeneš si na to zas
ráda tak, mé dítě!